Index

Cool Timeline

1883
1883-03-03

Událost

Událost

Narodil se v Příbrami 3. března v rodině drobného obchodníka se smíšeným zbožím. Byl nejmladším ze tří sourozenců.

null
null
CZ
1790852000001344041
1898
1898-02-01

Událost

Událost

Prosperující příbramský fotograf Antonín Mattas přijal mladého Drtikola do učení. Místo mu našel jeho otec, ale Drtikol na ta léta nevzpomínal rád, protože k fotografování se téměř vůbec nedostal. Učení mu nakonec bylo prospěšné nejen v tom, že si dobře osvojil základy fotografického řemesla, ale i proto že se prostřednictvím časopisu Das Atelier der Photographen, který Mattas odebíral, seznámil s pracemi německých piktorialistů, kteří mu ukázali, že i fotografie může být uměním. V tomto časopise se dočetl i o zřízení dvouletého studia na Učebním a výzkumném ústavu pro fotografii v Mnichově.

null
null
CZ
1790852000002349041
1901
1901-01-01

Událost

Událost

V létě 1901 za podpory svého otce Drtikol udělal v Mnichově úspěšně přijímačky na dvouleté studium v Učebním a výzkumném ústavu pro fotografii (dnes součást Fachhochschule München), takže zakrátko po získání výučního listu od Mattase (koncem září) se Drtikol odstěhoval ze své rodné Příbrami do rušného bavorského velkoměsta, tehdy ještě stále metropole německého umění.

null
null
CZ
1790852000001562009
1910
1910-01-01

Událost

Událost

Spolu s Augustinem Škardou otevřel v Praze v roce 1910 ve Vodičkově ulici č. 7 ateliér Drtikol a spol., který je v činnosti až do roku 1935. Mistrně ovládal portrétní fotografii a brzy dosáhl v tomto oboru uznání. Věnoval se i focení aktů, u kterých Drtikol používal secesní prvky - naaranžované kytice, šnúry perel, draperie, zdůrazňoval vlasy modelek. Drtikol byl ovlivněný "secesním piktorializmem", se kterým se seznámil na studiích v Mnichově. Secesní piktorializmus vycházel ze symbolizmu a secese a usiloval o přiblížení fotografie malbě nebo grafice.

null
null
CZ
1790852000001345007
1911
1911-01-01

Událost

Událost

S Augustínem Škardou vydal v roce 1911 album 50 olejotisků Z dvorků a dvorečků staré Prahy, kde zachytil krásu mizejících pražských zákoutí. V té době už Drtikol spolupracoval s uměleckým družstvem Artěl, které prodávalo jeho fotografie za 40-60 stříbrných korun. Album Z dvorků a dvorečků Prahy Artěl tehdy nabízel za 250 korun. Krátce nato se dostavilo i zahraniční uznání včetně publikací jeho děl ve světových časopisech.

null
null
CZ
1790852000001345003
1911-01-15

Zátiší s lebkou

Zátiší s lebkou

3200

Originální fotografie, kolem 1911, rozměry 23 cmx17 cm, 48 cmx40 cm (s rámem) Značeno: bromografie Poděbrady Publikováno: v knize: František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, 1998 obr. III./5 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. František Drtikol byl prvním českým fotografem, který se internacionálně proslavil, a to již ve dvacátých letech 20. století. Hamletovským motivem menta mori se v různých obměnách zabýval již od počátků své umělecké tvorby. Kompozice Zátiší s lebkou vychází z holandských zátiší 17. století, tzv. Vanitas, zobrazujících předměty symbolizující pomíjivosti života, marnost pozemských potěšení a nevyhnutelnost smrti. Žánr Vanitas se postupně vyvíjel z jednoduchých vyobrazení lebek a dalších symbolů smrti a pomíjivosti malovaných na rubu portrétů v době pozdní renesance. Název žánru pochází z latinského biblického rčení Kazatele, syna Davidova z knihy Kazatel 1, 2: „Vanitas vanitatum, omnia vanitas“ (Marnost nad marnost, všechno marnost). Lebku v kompozici doplňuje zapálená svíce, jejíž plamen opět symbolizuje křehkost a pomíjivost života. V křesťanské ikonografii je svíce symbolem Ježíše Krista.

62.5
CZ
1790852000000899185
1911-Zátiší s lebkou-František Drtikol
K prodeji
null
false
1911-02-01

Řetězový most na Klárově

Řetězový most na Klárově

8000

Olejotisk, 1911, rozměry 28 cm x 26 cm, s rámem 53 cm x 44 cm Signováno Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Česká metropole byl ještě na sklonku minulého století poklidným provinčním městem žijícím ve stínu Vídně a nostalgicky vzpomínajícím na zašlou slávu jedné z nejvýznamnějších metropolí z doby císařů Karla IV. a Rudolfa II. Prudký ekonomický a kulturní vzestup českých zemí, v nichž vznikala rozhodující část průmyslové produkce celého Rakousko-Uherska, se už na začátku století projevil v horečné přestavbě a výstavbě Prahy. Olejotisk zachycuje pohled, přes dnes již neexistující Rudolfovou lávku postavenou v letech 1868 – 1869, jako třetí visutý most přes Vltavu v Praze, na Pražský hrad. Lávka byla pojmenována podle korunního prince Rudolfa (podobně jako pozdější Rudolfinum) a říkalo se jí také Železná lávka, případně Řetězová lávka. Lávka měla dvě pole o rozpětí 96,01 m. Na středním pilíři stála litinová mostní brána o výšce 17,5 m. Mostovka byla 3,35 m široká. Ocel pro řetězy a ložiska byla dodána z britského Sheffieldu. Lávka sloužila bez větších oprav až do roku 1914, kdy ji nahradil most arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, který dnes nese jméno Mánesův most. Původní vyústění lávky na malostranském břehu dodnes připomíná název ulice U železné lávky. Začátkem února 1910 otvírá František Drtikol se svým společníkem Augustinem Škardou v domě na rohu Vodičkovy a Jungmannovy ulice v Praze rozsáhlý dvoupodlažní fotografický ateliér Drtikol a spol. V této době byla pořízena i umělecká fotografie zimní Prahy, se zasněženými střechami a dnes již neexistujícím Řetězovým mostem, která má dnes mimo velké umělecké hodnoty i hodnotu historickou. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 14-16.

68.9
CZ
1790852000000167009
1911-Řetězový most na Klárově-František Drtikol
K prodeji
null
false
1912
1912-02-01

Ženský akt s kyticí

Ženský akt s kyticí

null

1912, originální fotografie, rozměry 10x6.5 cm Publikováno v knize Kateřina Klaricová: František Drtikol, Panorama, 1989, Bez názvu, olejotisk, str. 72 varianta publikována v knize Anna Fárová: Fotograf František Drtikol/tvorba z let 1903-35, katalog k výstavě v Umělecko-průmyslovém muzeu, prosinec 1972 - únor 1973, str. 26 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Drtikol se už počas studií v Mnichově obeznámil se secesním piktorializmem, který vycházel ze symbolizmu a secese a usiloval o přiblížení fotografie malbě nebo grafice. Drtikol tak ve svých aktech do 20-tých let 20. století stylizoval modelky do různých póz se šnůrami perel, s kyticemi květů, průsvitných draperií nebo jim aranžuje vlasy, které se v tomto období stali důležitým faktorem jeho aktů nebo portrétů.

32.5
CZ
1790852000002120001
1912-Ženský akt s kyticí-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/zena-s-kytici/frantisek-drtikol_zena-s-kytici_BP.jpg
true
1913
1913-02-01

Událost

Událost

Drtikol začal experimentovat s dynamickým pohybem, který ale není skutečný. Jedná se o fotografie stylizovaného pohybu v tzv. „mrtvém bodě“. Tento experiment naplno rozvine ve 20 - tých letech.

null
null
CZ
1790852000002363004
1914
1914-01-01

Zakloněný akt s jablkem

Zakloněný akt s jablkem

16000

originální dobová fotografie (vintage print), kolem 1914, 29×23 cm, s rámem 41.5 x 64.6, značeno vpravo dole Drtikol Prague Bromografia Poděbrady Publikováno: v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha 1994, obr. 8 v katalogu výstavy: Nahá geometrie, Praha 2012, obr. 11 v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha 2012, obr. 7 v monografii: František Drtikol, Kateřina Klaricová, Panorama 1989, str. 77 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007.   V letech těsně před světovou válkou Drtikol začal fotografovat akty v dynamické póze, co je charakteristické pro Drtikolova díla z dvacátých let. Nešlo přitom o skutečné momentky, ale o fotografie stylizovaného inscenovaného pohybu „v mrtvém bodě“. Fotografie zachycuje vždy mrtvý bod, onen okamžik kdy jeden pohyb končí a druhý začíná. Stylizovaný pohyb se často objevoval v různých tanečních motivech, například v symbolických aktech s jablkem. Zakloněný akt s jablkem parafrázuje motiv biblické Evy a pokušení, které tvoří určitý přechod mezi lyrickým a dramatickým proudem Drtikolových aktů. Tak jako Eva pokoušela Adama v Ráji, aby jablko utrhl a ochutnal, vyzývá vypjaté nahé tělo ženy k pokušení a je příslibem slasti. Ztělesňuje sexuální ničící princip, kterým žena ohrožuje muže od samého počátku světa. Pozice zakloněného ženského aktu vychází z tance, který ztělesňuje nejrůznější představy, vášně a pocity skryté v lidské duši. Tanec byl pro Drtikola, podobně jako pro další symbolisticky orientované umělce ze začátku století, důležitým inspiračním zdrojem. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 20-21.

63.6
CZ
1790852000000290007
1914-Zakloněný akt s jablkem-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/divka-s-jablkem/frantisek-drtikol_divka-s-jablkem_BP.jpg
false
1914-05-01

Událost

Událost

V létě roku 1914 byl Drtikol povolán k týlovému vojsku v Benešově, kde působil po většinu války. V té době byl platonicky a nešťastně zamilován do Elišky Jánské, tehdy 18-ti leté dívky z Prahy, která ho odmítala nebo jenom váhavě odpověděla na jeho vášnivé zamilované dopisy. Během války vůbec nefotografoval, i když fotoaparát měl s sebou i v Benešově.

null
null
CZ
1790852000002349099
1917
1917-05-01

Událost

Událost

Nechuť fotografovat během války si Drtikol vynahrazoval kreslením a zejména z let 1917-1918 pochází řada velmi vydařených kreseb tužkou a uhlem, která jsou blízká také tehdejší tvorbě některých významných českých výtvarníků Františka Kupky ( Cesta ticha), Jana Konůpka či Josefa Váchala. Drtikol se tak zařadil do mytologického proudu umění, do světa kultu, mysterií. Možná k tomu přispělo i prostředí, ve kterém vyrůstal. Příbramské doly byly vždy opředeny pověstmi například o důlních skřítcích, permonících. Podle pověstí byli malí mužíčci strážci měsíčního svitu. Mocný Měsíc povolal své pomocníky, aby svit hlídali v podzemí.

null
null
CZ
1790852000002349105
1918
1918-01-01

Sfinga

Sfinga

8000

Tužka na papíře, 1918, 16x 26cm, 51 x35,5 cm (rozměry s rámem) Publikováno (varianty díla): Bez názvu (Sfinga), (1919), kresba v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha, 1994, str. 28 Bez názvu (1918), kresba tužkou v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha, 1994, str. 27 Kleopatra (1913), olejotisk v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha, 2000, foto. č. 15 Bez názvu (1919) kresba uhlem v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha, 2000, str. 27 Bez názvu (1 pol. 20 let) lept v knize: František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, 1998 obr. V./7 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. V drtikolových kresbách z dvacátých let minulého století se podobně jako u Gustava Moreaua, Alexandra Séona nebo Františka Kupky objevovly stylizované egyptské sfingy, symbolizující věčnou moudrost, ale také antropomorfní skaliska, připomínající svými tvary fragmenty ženského těla, záhadné imaginární krajiny s jezdci a kříži na horizontu nebo fantasmagorické přízraky obrovských žen, vystypujících ze skal jako metafory Matky-Země i jako sexuální symboly. Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií. Pomocí dramatických šerosvitných modulací se Drtikol snažil v těchto dílech postihnout hlubinné problémy lidské existence, vyjádřit se k základním metafyzickým otázkám, poodhalit tajemství podvědomí i zrození, naznačit lidskou úzkost a strach a alespoň symbolicky navázat spojení se záhrobím. Starověké Egyptské sfingy byly jedním z klasických způsobů zpodobňování faraona a sloužily k oslavě jeho velikosti a moci. Drtikolova Sfinga s velkými ňadry je nejen sexuálním symbolem, ale také oslavou ženy - nositelky světla života na zemi. Spojuje v sobě element síly (tlapy lvice) s ženským elementem ochrany (hlava a ňadra ženy). Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 26-28.

62.1
CZ
1790852000000899205
1918-Sfinga-František Drtikol
K prodeji
null
false
1918-01-01

Krajina II

Krajina II

8000

Tužka na papíře, 1918, rozměry 45 x 29,5 cm, 51 x 35,5 (rozměry s rámem) Signováno vystaveno: na výstavě František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum 1998 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Obraz Krajina II. Symbolistické kresby z období první světové války, kterí vznikaly za pobytů v Benešově, Békéscabě, Hartbergu a Praze, nepochybně patří k vrcholům Drtikolova výtvarného díla. Jsou srovnatelné s nejkvalitnějšími projevy symbolismu té doby, představovanými například tvorbou členů skupiny Sursum. Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií. Ve svých kresbách se Drtikol zabýval motivem děsu, úzkosti, strachu a závrati z nepoznaného, romantickými scenériemi vysokohorských štítů, bizarních skal, rozpadajících se tajemných hradů a údolí mrtvých. Odrážel se v nich nejenom obecný duch doby, ale i jeho vlastní hluboký zájem mýty a o hledání pravého Boha. Mytické a mysteriózní motivy se Drtikolovy staly podnětem k vyjádření vlastních kosmoligických, filozofických a teologických názorů, únikem ze všednosti do fantazie spojující materiální a duchovní prvky v jeden harmonický celek. Drtikol nebyl v těchto kresbách na rozdíl od svých fotografií nijak vázán na realitu a mohl vytvářet vlastní zvláštní svět plný antropomorfních skal zcela podle svých představ. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 27-28

62.1
CZ
1790852000000899083
1918-Krajina II-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/krajina-II/frantisek-drtikol_krajina-II._BP.jpg
false
1918-01-01

Krajina I

Krajina I

8000

Tužka na papíře, 1918, 44,2 cm x 30,2 cm, 35,5x62,1 cm (rozměry s rámem) Signováno Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromobrafie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Nemožnost věnovat se během války fotografování si Drtikol vynahrazoval intenzivním kreslením. Zejména z let 1917 a 1918 pochází řada kvalitních kreseb tužkou a uhlem, navazujících na rozličné aspekty symbolismu. Drtikol se v nich zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí, kultů a mystérií, personifikovat tajemné vnitřní hlasy a psychické stavy. Ve svých kresbách se Drtikol zabýval motivem děsu, úzkosti, strachu a závrati z nepoznaného, romantickými scenériemi vysokohorských štítů, bizarních skal, rozpadajících se tajemných hradů a údolí mrtvých. Odrážel se v nich nejenom obecný duch doby, ale i jeho vlastní hluboký zájem mýty a o hledání pravého Boha. Mezi motivy se často objevovaly symbolistické historické výjevy, krajiny a romantické pohledy na skály a kopce, které někdy připomínali tvary ženského těla. Kresbě Krajina I. dominuje velký kopec, se stromem na vrcholku, zcela jednoznačně připomínající obrovský ženský prs, trčící nad krajinou jako metafora Matky-Země i jako sexuální symbol. V krajinářské kompozici Drtikol nápaditě využívá motivů stromů a slunce k mimořádně působivému výsledku, dokonale spojujícímu dekorativnost formy se symbolickým mnohovýznamovým obsahem. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 27-28.

62.1
CZ
1790852000000899069
1918-Krajina I-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/krajina-I/frantisek_drtikol_krajina-I._BP.jpg
false
1918-09-01

Událost

Událost

V roce 1918 vzniklo Československo a Drtikol se z vojny vrátil zpátky do pražského ateliéru, do kterého v době Drtikolovy nepřítomnosti nastoupil jako učeň další velikán české fotografie, tehdy patnáctiletý Jaroslav Rössler, který i po vyučení zůstal u Drtikola jako jeho asistent až do roku 1925. Praha se stále více odvracela od konzervativní Vídně a orientovala se na modernější Berlín, Paříž, či New York. Praha byla po Paříži druhým nejdůležitějším kubistickým centrem Evropy. Zde se uplatnila i ve světě zcela ojedinělá kubistická architektura. Drtikol byl i po válce nejuznávanějším českým portrétistou a fotografem aktů. Jeho fotky se však začínají vzdalovat od secesního piktorializmu, ale Drtikol, pořád ovlivněn secesí, v nich nadále s oblibou používá extravagantní klobouky, náhrdelníky, květiny ve vlasech nebo v rukou modelek.

null
null
CZ
1790852000002361004
1919
1919-01-01

Tančící dívky

Tančící dívky

3200

Originální dobová fotografie, (kolem 1919), 10,5x7,8cm, 24 x 20 cm (rozměry s rámem) Značeno bromografie Poděbrady Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Tanec byl pro Drtikola, podobně jako pro další symbolisticky orientované umělce ze začátku století, důležitým inspiračním zdrojem. Tzv. „taneční akty“ tvoří určitý přechod mezi lyrickým a dramatickým proudem Drtikolovy tvorby. Nejedná se však o skutečné momentky zachycující tanec, ale o fotografie stylizovaného inscenovaného pohybu „v mrtvém bodě“. Fotografie zachycuje vždy mrtvý bod, onen okamžik kdy jeden pohyb končí a druhý začíná. První z Tančících dívek působí dojmem profesionální indické tanečnice. Ruce má v loktech zvednuté do přesného pravého úhlu, dlaně přísně propnuté, hlavu předpisově drží v ustrnulém pootočení na stranu. Je oděna jen do průsvitného šálu a šňůry perel uvázané kolem pasu, a po vzoru orientálních břišních tanečnic ozdobená mnohými šperky. Jedná se o tanečnici Ervinu Kupferovou, která v poválečných letech stála často Drtikolovi modelem a v roce 1920 se stala jeho manželkou. Drtikol ji často zachycoval v různých tanečních pózách, kdy Kupferová představovala různé typy exotických tanečnic, ale také ve fotografiích s biblickými a historickými výjevy, které připomínali živé obrazy. Tanečnice na pozadí je zcela nahá a oproti první dívce tančí s přirozenou a živočišnou lehkostí. Z mnoha Drtikolových fotografií s nahranými tanečními pózami v ateliéru se vydělují momentky skupiny mladých bosonohých tanečnic s věnečky na hlavách, pořízené v plenéru, které byly vydány Tělovýchovnou jednotou Sokol Žižkov v souboru pohlednic. Drtikol ovšem zcela jednoznačně dával přednost fotografování v ateliéru. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 20-21.

31.2
CZ
1790852000000899219
1919-Tančící dívky-František Drtikol
K prodeji
null
false
1920
1920-01-01

Událost

Událost

Během roku 1919 byla jeho nejoblíbenější modelkou tehdy dvacetiletá tanečnice Ervína Kupferová. Tento vztah nakonec přerostl v lásku a Drtikol, zapřísáhlý odpůrce manželství, si ji v roce 1920 vzal za manželku. O rok později se jim narodila jediná dcera Ervina. Na mnohých fotografiích z let 1919 - 1923 byla Kupferová, která různých pózách představovala exotickou tančící krásku a na hlavě mívala turbany, koruny, v uších ohromné náušnice nebo eroticky vyzývavé obleky z kusů průhledných látek. Často pózovala i na fotografiích s historickými nebo biblickými výjevy. ( Salome, kněžna Libuše, Kleopatra,...)

null
null
CZ
1790852000002361010
1920-02-06

Akt č. 27

Akt č. 27

null

20-tá léta 20. století, originální fotografie, 10,6x7,9 cm, vlevo dole značeno 27, Drtikol-Bromografia, Poděbrady Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. publikováno: Anna Fárová, Fotograf František Drtikol, tvorba z let 1903-35, Uměleckoprůmyslové muzeum, 1972, s. 83 Akt s drapérií patří k raným secesním fotografiím, které Drtikol vytvářel ve svém pražském ateliéru teprve tři roky poté, co se v Praze čerstvě etabloval na umělecké scéně svými olejotisky. V této době se Drtikol prosadil také v Evropě, ale i po celém světě – stal se uznávaným autorem v Americe i v Číně. Jeho rané akty se vracejí k malířské a kresebné tvorbě, které se věnoval před fotografováním. Drtikol začal postupně své modelky více a odvážněji aranžovat a zhruba od roku 1912 se dá hovořit o autorově vlastním stylu. Variace ženy s drapérií je provedena v olejotisku, který potlačuje realismus objektu a připomíná spíše lept. Tělo a látka splývají díky modelaci světla a stínu, figura zůstává v náznaku. Fotografie navazuje na rembrandtovskou lekci, kterou autor získal při studiu v Mnichově.

29.9
CZ
1790852000001273067
1920-Akt č. 27-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/akty/frantisek-drtikol_27_BP.jpg
false
1920-03-01

Akt č. 55

Akt č. 55

null

20-tá léta 20. století, originální fotografie, 10,8x7,9cm, vlevo dole značeno 55, Drtikol-Bromografia, Poděbrady Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Mezi ranými Drtikolovy akty nenajdeme mnoho zobrazení, v nichž modelka sedí zády k fotografovi. Žena jako by čekala na fotografovy pokyny v mezičase dalšího fotografování ve chvílích odpočinku. Nezvykle cudná fotografie představuje Drtikola jako mistra hry se světly a stíny, jako umělce poučeného rembrandtovskou školou. V tomto snímku autor nepotřebuje expresivní výrazy a dramatickou scénografii, vystačí si s krásou dívčích zad a tajemstvím odvrácené strany.

29.9
CZ
1790852000001273175
1920-Akt č. 55-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/akty/frantisek-drtikol_55_BP.jpg
false
1920-03-05

Akt č. 58

Akt č. 58

null

20-tá léta 20. století, originální fotografie, 11,5x7,9cm, vlevo dole značeno 58, Drtikol-Bromografia, Poděbrady Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Sedící figura ženy cudně pózující vsedě na drapérii a se sklopeným pohledem patří k Drtikolovým aktům, které nejsou implicitně vyzývavé, ale jsou značně zneklidňující. Autor režíroval své modelky obvykle k dramatickým výstupům před fotoaparátem, v tomto aktu ale zachytil i charakter osobnosti. Nejde sice o portrét, přesto skloněná tvář mluví sama za sebe. Autor si však dramaticky pohrál se světlem a vybudoval kompozici snímku pomocí kontrastů tmy a jasu.

29.9
CZ
1790852000001273001
1920-Akt č. 58-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/akty/frantisek-drtikol_58_BP.jpg
false
1920-05-01

Akt č. 63

Akt č. 63

null

20-tá léta 20. století, originální fotografie, 10,6x7,9 cm, vlevo dole značeno 63, Drtikol-Bromografia, Poděbrady. Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007.

29.9
CZ
1790852000001273103
1920-Akt č. 63-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/akty/frantisek-drtikol_63_BP.jpg
false
1920-06-01

Akt č. 68 Tři grácie

Akt č. 68 Tři grácie

1600

1920, originální fotografie, 8.5x13.7 cm, značeno vpravo dole 68, Drtikol-Prague, Bromografia, Poděbrady Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. publikováno: Anna Fárová, Fotograf František Drtikol, tvorba z let 1903-35, Uměleckoprůmyslové muzeum, 1972, s. 94 Taneční výjevy žen jsou v Drtikolově tvorbě časté. Autorův zájem o tanec se prohloubil díky vztahu s tanečnicí Ervinou Kupferovou, s níž se později oženil. Fotografoval Ervinu i její žačky, aranžoval modelky jako akty, ale také inscenoval historické či biblické výjevy. Tři grácie (neboli Charitky) jsou v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia, půvabné a laskavé, ochránkyně slavností a hostin a také umění. V historii umění najdeme nesčetné množství jejich zpodobnění. Drtikol toto téma zpracoval ve svém oblíbeném secesním stylu s důrazem na symetrickou kompozici.

30.1
CZ
1790852000000983249
1920-Akt č. 68 Tři grácie-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/akty/frantisek-drtikol_68_BP.jpg
false
1920-09-01

Akt č. 87

Akt č. 87

null

2. polovina 20. let 20. století, originální fotografie, 12x7,8 cm, značeno vpravo dole 87, Drtikol-Prague, Bromografia Poděbrady Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Akt ženy s perlami patří k Drtikolovým civilnějším snímkům, které známe z jeho vrcholné tvorby v druhé polovině 20. let. Autor se vzdálil od vlivu symbolismu a secese a přiblížil se tehdejším trendům. Věnoval se moderně pojatým aktům, které neinscenuje do dramatických příběhů, ale nechává vyniknout krásu ženských linií. V tomto případě se soustředil pouze na modelku, potlačil zcela prostředí a estetiku těla akcentoval perlovým náhrdelníkem.

29.9
CZ
1790852000001273035
1920-Akt č. 87-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/akty/frantisek-drtikol_87_BP.jpg
false
1920-10-01

Akt č. 94

Akt č. 94

null

20-tá léta 20. století, originální fotografie, rozměry 8x11.7cm, značeno vlevo dole 94, Drtikol-Bromografia, Poděbrady Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Zajímavým portrét-akt vznikl v období, kdy se Drtikol věnoval civilnějším portrétům, od nichž se poté vydal avantgardním a experimentálním směrem, který byl ceněn teoretiky fotografie. Proto také nejsou některé z nich publikované v autorových monografiích. Teprve po letech se jim dostává větší pozornosti – tyto originály jsou již vzácné. Skloněná tvář ženy se záhadným, ale zvídavým výrazem je ve zdůrazněném kontrastu k tělu: hlava se skrývá ve stínu a tělo září světlem. Drtikol svoji modelku neinscenuje, ale zkoumá pečlivě její charakter, nechává vyniknout její přirozenou krásu.

29.9
CZ
1790852000001273213
1920-Akt č. 94-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/akty/frantisek-drtikol_94_BP.jpg
false
1920-11-01

Akt č. 109

Akt č. 109

null

20-tá léta 20. století, originální fotografie, rozměry 11,9x7,9cm, značeno vlevo dole 109, Drtikol-Bromografia, Poděbrady Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. publikováno: Vladimír Birgus, Fotograf František Drtikol, Prostor, 1994, č. 48 (Sedící, 1925, jiná fotografie, stejný model a prostředí) Anna Fárová, Fotograf František Drtikol, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha, 1972, s. 106 (Sedící, 1925, jiná fotografie, stejný model a prostředí) Fotografie vznikla během focení v Drtikolově ateliéru v roce 1925, kdy začal jako pozadí používat geometrické malby či celé objekty. Nechával vyniknout ženským liniím v kontrastu s chladnou geometrií - je ovlivněn futurismem a kubismem. V současné době se někdy používá pro toto období Drtikolovy tvorby pojem art deco. Notoricky známá a v monografiích prezentovaná fotografie Sedící je jednou z variant focení – na této fotografii ovšem modelka stojí před totožným pozadím s kruhem. Nejde o akt – na slavnější fotografii je žena zahalena až ke krku, na tomto snímku si látku šatů shrnuje a nechává vyniknout oblosti ramen, odhaluje ňadra a jednu nohu a její stín vytváří přemalbu kruhu na pozadí.

29.9
CZ
1790852000001273141
1920-Akt č. 109-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/akty/frantisek-drtikol_109_BP.jpg
false
1920-12-15

Smích (Žena s lebkou)

Smích (Žena s lebkou)

5800

Negativ 1913, bromografie 20-tá léta 20. století, 23.5×29.3 cm, s rámem 48.3x65.5, značeno vlevo dolu Bromografia Poděbrady Znalecký posudek zde Publikováno: verze v olejotisku v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, 1994, foto č. 22 verze v olejotisku v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant 2000, foto č. 14 verze v olejotisku v monografii: František Drtikol, Anna Fárová, Praha 2012, sv.2, foto č. 128 verze v olejotisku v knize: František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, 1998 foto č.III./3 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Téma ženského aktu má své nezastupitelné místo v celé Drtikolově tvorbě. Dramatické výjevy tragických žen, jakou je právě Salome, zachycuje Drtikol v patetických gestech a s kompoziční virtuozitou. Mistrovské fotografie Drtikolových typických femme fatale patří do tzv. rembrandtovských variací, jimiž si vytvořil vlastní umělecký styl vycházející ze secese a symbolismu. Salome s lebkou reprezentuje démonickou pudovost ženy, spojení lásky a smrti, polaritu rozkoše a trestu Érose a Thanata. Drtikolovy fotografie stále patří ve světovém aukčním prodeji k nejžádanějším. Podle výsledků předních aukčních domů ceny za jeho vintage printy rostou a jsou stále vzácnější.

65.5
CZ
1790852000002342001
1920-Smích (Žena s lebkou)-František Drtikol
Prodáno
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/smich/frantisek-drtikol_smich_BP.jpg
false
1920-12-30

Salome

Salome

null

1920, originální fotografie, 20x28 cm, s rámem 44x50 cm, značeno vlevo dole 8. Drtikol Prague, Bromografia Poděbrady nejvyšší dosažená cena za fotografii v zahraničních aukcích – 65 741 eur, Sotheby´s, New York, 2002 Téma ženského aktu má své nezastupitelné místo v celé Drtikolově tvorbě. Dramatické výjevy tragických žen, jakou je právě Salome, zachycuje Drtikol v patetických gestech a s kompoziční virtuozitou. Technika bromolejového tisku sépiového tónu vytváří jemný přechod od fotografické skutečnosti k malířské iluzi. Mistrovské fotografie Drtikolových typických femme fatale patří do tzv. rembrandtovských variací, jimiž si vytvořil vlastní umělecký styl vycházející ze secese a symbolismu. Salome s lebkou reprezentuje démonickou pudovost ženy, spojení lásky a smrti, polaritu rozkoše a trestu Érose a Thanata.

66.6
CZ
1790852000002120024
1920-Salome-František Drtikol
K prodeji
frantisek-drtikol_salome_BP.jpg
true
1921
1921-01-01

Mládí a stáří

Mládí a stáří

25600

Originální dobová fotografie, 1921, rozměry: 22,7 cm x 29,1 cm, 59x 51 cm (rozměry s rámem) Publikováno (varianty): Dvě ženy (1922), brom v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha 2000, foto č. 20 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Pro Františka Drtikola nebyla fotografie tvůrčím experimentem nebo médiem k hledání nových forem zobrazování světa, ale především prostředkem symbolického zobrazení základních filozofických, náboženských i psychologických otázek i reflexe závažných témat empiricky nepoznatelných tajemných sil, rozporů i harmonických vztahů mezi přírodou a člověkem, nadosobním řádem a individuálními touhami, světem vnitřním a vnějším, vědomím a podvědomí, životem pozemským i záhrobním, duševními i tělesnými principy. Zatímco se většina českých umělců ve dvacátých letech minulého století  již stylově vzdalovala od secesního piktorialismu k modernějšímu pojetí, Drtikol nemínil podlehnout dobovým tlakům a ustoupit od svého zájmu o symbolismus a secesi, o čemž svědčí jeho fotografie s historickými, mytickými a symbolickými náměty. Snímek Mládí a stáří z roku 1921 je konfrontací dvou životních etap a připomínkou pomíjivé ženské krásy. Smyslný ženský akt, jehož bělostné tělo přímo září v popředí kompozice, je alegorií mládí. Krásná, mladá žena s bezstarostným úsměvem na rtech, se smyslně protahuje navzdory věnečku symbolizujícímu její panenství. Na tmavém pozadí sedí před deskou evokující náhrobní kámen, druhá žena, oděná v černých šatech a v černém klobouku, který ohleduplně zakrývá ženin obličej s pevně semknutými rty. Kontrast mládí a stáří je nesmírně působivě zdůrazněn bílou a černou barvou, symbolizující světlo a tmu života. Drtikol uměl neobyčejně nápaditě pracovat s ostrými světly, která zvýrazňovala plastičnost živých modelů před pozadím z těžkých vržených stínů. Světlo a stín, bílá a černá barva na fotografii, nejsou jen kompoziční prvky, ale symboly dvou životních etap – mládí a stáří. V horní části kompozice je domalována koruna stromu poznání - symbolu pozemského života a lidského údělu, početí, zrození a smrti. Křesťanství spojuje strom poznání se stromem života, tj. symbolem věčného bytí. Umělci bývá strom poznání již od pozdního středověku myšlenkově a výtvarně chápán jako záminka docenění krásy nahého ženského těla. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 39-40.

78
CZ
1790852000000133217
1921-Mládí a stáří-František Drtikol
K prodeji
null
false
1921-02-01

Pohled Akt Studie

Pohled Akt Studie

null

20-tá léta 20. století, originální fotografie, rozměry 13.5 x 7.5 cm, značeno vpravo dole Drtikol-Bromografia, Poděbrady Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007.

15.4
CZ
1790852000002318001
1921-Pohled Akt Studie-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/pohledy/frantisek-drtikol_pohled-1_BP.jpg
false
1922
1922-01-01

Událost

Událost

Konala se jeho první samostatná souborná výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.

null
null
CZ
1790852000001345027
1922-01-15

Bez názvu/Dívčí akt

Bez názvu/Dívčí akt

22400

olejotisk 1922, negativ 1913, 30×24 cm, s rámem 48 x 44 cm, signováno vpravo dole Vystaveno v restauraci Kalina, prosinec 2016 – leden 2017, Praha. Promo video Publikováno: v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha 1994, foto č. 10 v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha 2000, foto č. 10 v monografii: František Drtikol, Anna Fárová, Praha 2012, sv.2, Svět, Praha 2012, foto č. 153 v katalogu výstavy: František Drtikol fotografie, Nahá geometrie, Praha 2012, foto č. 17 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Vedle romantických osudových múz, které se objevovali na raných fotografiích Františka Drtikola, prvního českého uměleckého fotografa, fotografoval Drtikol i akty mužké, či dokonce dětské. Prostředí inscenoval Drtikol teatrálně, fotografie, jak bylo na počátku 20. století zvykem, také domalovával. Technika bromolejotisku umožnila simulaci malířského šerosvitu, ale byla to autorova zkušenost z tehdy nejlepší středoevropské fotografické školy, která snímky povýšila z tehdejší řemeslné ateliérové produkce do sféry umění. Tento akt stylizoval Drtikol do geometrického pozadí vytvořeného ze soklů – vidíme zde počátky jeho pozdějších modernistických experimentů, v nichž začal používat kruhy, linie a vlnovky. Mladá dívka, v podstatě ještě děvčátko, cudně klopí hlavu a kolenem levé nohy, kterou se opírá o sokl schůdků, si zakrývá svůj panenský klín. Levou ruku má zapaženou a položenou na dalším schůdku, pravou si ve stydlivém gestu schovává za nahým tělíčkem. Postoj dívky vyjadřuje ostych a stud. Nahé děvčátko ztělesňuje ideál nevinné dívky navazující na pojetí astenické dívky-anděla v proslulých obrazech anglického prerafaelity Edwarda Burne-Jonese, které se rozšířilo i do českého symbolismu. Dívčí akt je vzorovou ukázkou rozhraní prvního a druhého období Drtikolovy tvorby. Zatímco použitá technika bromolejotisku ještě patří k piktorialismu, jednoduchý motiv a kubistické pozadí už anticipují změnu stylu, ke kterému u Drtikola dojde v plném rozsahu v následujících dvou letech. Drtikolovy fotografie stále patří ve světovém aukčním prodeji k nejžádanějším. Podle výsledků předních aukčních domů ceny za jeho vintage printy rostou a jsou stále vzácnější.

65.1
CZ
1790852000000133225
1922-Bez názvu/Dívčí akt-František Drtikol
K prodeji
null
false
1922-02-01

Akt s lebkou (Vanitas)

Akt s lebkou (Vanitas)

6400

Litografie, 1922, 29x24 cm, 48×42 cm s rámem, signováno vlevo dole Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Publikováno: v monografii: František Drtikol I., Anna Fárová, Praha 2012, str. 68. v katalogu výstavy: František Drtikol, Nahá geomerie, Praha 2012, str.82 v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant, Praha 2000, sr. 36 v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha 1994, obr. 119 v knize: František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, 1998 obr. III./1 Vanitas (latinsky marnivost) je jednou z hlavních křesťanských neřestí vycházejících z alegorie etických pojmů, založených na starší předkřesťanské tradici. V umění bývá obvykle vyobrazována jako nahá žena se zrcadlem a šperky, někdy i se psy. Motiv ctností a neřestí byl v umění velmi často zobrazován. Drtikolova Vanitas je vyobrazena jako nahá žena klečící na kopci Golgotě, místě kde byla nalezena lebka Adamova a ukřižován Ježíš Kristus. Proto bývá u paty kříže s mrtvým Kristem často vyobrazována lebka. Místo do zrcadla vzhlíží žena vzhůru k nebi a pomyslnému kříži. Rukama se opírá o lebku samotného Adama – prvního muže – kterého ohrozila a na scestí svedla žena. Vanitas ztělesňuje sexuální ničící princip, muže který je od počátku světa ohrožován ženou. Literatura: Anna Fárová: František Drtikol I., Praha 2012, str. 68.

63.8
CZ
1790852000000899241
1922-Akt s lebkou (Vanitas)-František Drtikol
K prodeji
null
false
1922-02-15

Smích (Žena s lebkou) (Salome)

Smích (Žena s lebkou) (Salome)

22400

Negativ 1913, olejotisk 1922, 24,2×29,5 cm, 48,3x65,5 (rozměry s rámem) Signováno vpravo dole Vystaveno v restauraci Kalina, prosinec 2016 – leden 2017, Praha. Promo video Publikováno: v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, 1994, foto č. 22 v monografii: František Drtikol, Vladimír Birgus, Kant 2000, foto č. 14 v monografii: František Drtikol, Anna Fárová, Praha 2012, sv.2, foto č. 128 v knize: František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, 1998 foto č.III./3 vystaveno: na výstavě František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum 1998 v umělecké galerii Černá Labut' od 27.05.2017 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Téma ženského aktu má své nezastupitelné místo v celé Drtikolově tvorbě. Dramatické výjevy tragických žen, jakou je právě Salome, zachycuje Drtikol v patetických gestech a s kompoziční virtuozitou. Technika bromolejového tisku sépiového tónu vytváří jemný přechod od fotografické skutečnosti k malířské iluzi. Mistrovské fotografie Drtikolových typických femme fatale patří do tzv. rembrandtovských variací, jimiž si vytvořil vlastní umělecký styl vycházející ze secese a symbolismu. Salome s lebkou reprezentuje démonickou pudovost ženy, spojení lásky a smrti, polaritu rozkoše a trestu Érose a Thanata. Drtikolovy fotografie stále patří ve světovém aukčním prodeji k nejžádanějším. Podle výsledků předních aukčních domů ceny za jeho vintage printy rostou a jsou stále vzácnější. Jádrem Drtikolových meditací, díla a myšlení byla žena, která hraje v souvislosti s mužskou spiritualitou důležitou roli. K jeho oblíbenému tématu, ke kterému se vracel řadu let, pařila Salome - žena vítězící nad mužem, symbolicky odrážející Drtikolův osobitý pohled na ženy: „Žena před aktem lásky je poražena. Je vždy znásilňována, aby po aktu byla vítězem. O to co vzala ze síly muže je vždy silnější. Muž ztrácí, žena získává. Po mne bylo vždy něco trapného, když jsem ze ženy vstával. Připadal jsem si jako spráskaný pes a přitom strašně komický. Žena naopak vždy vstává ukojena tělesně i duševně. Vstává vítězně s vědomím. Že teď leží muž u jejích nohou, že ukojila sebe i muže. Muž má naopak vždy vědomí, jakoby něco ztratil“. Na fotografii Smích je skutečná nahá žena, která si pohrává s lebkou, tak jako si Salome pohrávala s hlavou Jana Křtitele. Vysmívá se lebce v duchu hamletovského „Být či nebýt“ jako by říkala: „ no vidíš kdo je a kdo není“. Za hranicí pocitu slasti symbolizují nahá žena a lebka základní dvojici protikladných pudů sexu a smrti, určující svým neustálým bojem dynamiku lidského života. Sexuální ničící princip. Hamletovsky pojatý motiv Salome poskytl Drtikolovy také možnost vyjádřit vampyrismus, démonickou pudovost a nekrofilní rozkoš ženy. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 20-21

65.5
CZ
1790852000000133229
1922-Smích (Žena s lebkou) (Salome)-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/smich-zena-s-lebkou/frantisek-drtikol_smich-zena-s-lebkou_BP.jpg
false
1922-03-01

Ukřižování

Ukřižování

8000

Litografie, 1922, 31x31 cm rozměry: 57x 54 cm( s rámem) Signováno Publikováno: v monografii: Fotograf František Drtikol, Vladimír Birgus, Prostor, Praha 1994, str. 22-24 v knize: František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, 1998 obr. I./15 vystaveno: na výstavě František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum 1998 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromobrafie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Vztah Františka Drtikola k náboženství byl velmi složitý a v průběhu jeho života se měnil. Na začátku nového staletí se umělec pomalu odpoutával od tradičního katolicismu, ale přitom stále studoval bibli a intenzivně se zabýval teologickými otázkami. V roce 1913 se nechal (podobně jako před ním Josef Váchal už v roce 1906) fotografovat jako Kristus na kříži v exaltovaných pózách a intenzivně prý prožíval pocity Mesiáše. Drtikolovo ztotožnění se s Kristem mělo však i erotický aspekt, kdy si fotograf představoval u paty kříže jeho tehdejší lásku Elišku Jánskou, jak jej objímá, líbá a saje jeho krev vytékající z ran. V ukřižování Krista hledá umělec podobný symbolický motiv jako u Salome – spojení lásky a smrti. Kristus pro něho není „jenom“ Božím synem a Mesiášem, ale i mužem podněcujícím lásku. Ještě výrazněji se symbióza smrti a erotiky, tělesnosti a duchovna i pohanství s křesťanstvím objevuje na kresbách a grafických listech vytvořených ve dvacátých letech, konfrontujících motiv ukřižování s ženskými akty. V litografii Ukřižování z roku 1922 zobrazil ukřižovaného Krista s celou rozsáhlou skupinou nahých žen, jejichž gesta mohou stejně dobře symbolizovat žal jako touhu. Jeden z výtisků této nonkonformní litografie z roku 1922 byl vystaven v roce 1991 v Jacques Baruch Gallery v Chicagu, kde vyvolal protesty církevních kruhů. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 22-24.

78.5
CZ
1790852000000133177
1922-Ukřižování-František Drtikol
K prodeji
null
false
1922-04-01

Čekající

Čekající

8000

Litografie, 1922, rozměry 40x 32 cm, 69 x 60 cm (s rámem), signováno. Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, bromografie, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Pod stromem poznání, symbolizujícím pozemský život, lidský úděl a oslavujícím krásu nahého ženského těla, společně odpočívají v harmonické symbióze dvě mladé ženy. Svými zcela nahými těly se o sebe vzájemně opírají, hlavy synchronně otočené přes pravé rameno a s pohledem upřeným do dáli společně vyčkávají příjezdu jezdce, jehož malou postavu již lze spatři na horizontu. Je to lovec s šípem vracející se z lovu, rytíř ochránce přijíždějící v plné zbroji na koni, ale zároveň symbol muže dobyvatele a ploditele. Palma na pozadí, společně se stromem poznání, symbolizují zahradu ráje. Palma byla posvátným stromem již v babylonské říši, v antice symbolizovala světlo a byla stromem zasvěceným bohům slunce (Helios, Apollon). Jako světelný symbol, ale současně i symbol nezdolnosti vzdorující i žáru slunce je symbolem vítězství – symbolem mužského principu. Drtikol se při kresbě pravděpodobně inspiroval slavným triptychem Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší (1503-1504), který se dnes nachází v Museo del Prado v Madridu. Jeho zahrada je, stejně jako ta od Bosche, zahradou ztraceného ráje, zahradou lásky a pozemských rozkoší, kde dvě nahé dívky neskrývající lesbickou lásku, jsou pro přijíždějícího jezdce příslibem rozličných sexuálních hrátek a rozkoší.

91.4
CZ
1790852000000133171
1922-Čekající-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/cekajici/frantisek-drtikol_cekajici_BP.jpg
false
1924
1924-01-01

Geometrie II

Geometrie II

6400

Originální fotografie, 1924, rozměry 15,5 x 13 cm, 36x31,5 cm (rozměry s rámem). Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Před rokem 1925 se Drtikolovo, do té doby secesní dílo, radikálně proměnilo. Vnějškově se tato změna projevila tím, že si roku 1924 nechal zhotovit v dílnách Národního divadla v Praze rekvizity a dekorace jednoduchých geometrických tvarů, které se staly součástí jeho ateliérových kompozic. V dekoracích a i v celkové obrazové kompozici se vedle kubismu a futurismu uplatňoval také konstruktivismus. Drtikol dokázal při své ateliérové práci využít také stínů, vržených umělým osvětlením, které tvořily expresionistickou i kompoziční složku obrazu. Ateliérová kompozice Geometrie II. je tvořena dekoracemi geometrických tvarů: hranoly, kruhy a vlnovkami. Na pevnou podložku Drtikol rozestavil dva stejně velké hranoly, jeden horizontálně a druhý vertikálně. Kolem hranolů nechal „rozkroužit“ trojici kruhů různých velikostí. Výsledný dojem kompozice umocňují dvě vlnovky , které se jako dva hadi společně vinou po vytyčené vertikále procházející centrem kompozice. Kruh je symbolem univerza, uzavřenosti, věčnosti bez začátku a konce. Zahrnuje všechny geometrické obrazce a má tím i všechny jejich významy. Symbolizuje nebe, splývá s vědomím plynoucího ale současně i stojícího času. Literatura: Antonín Dufek: Fotografie dvacátých let, In: Dějiny výtvarného umění (IV-2), 1890-1938, Academia 1998, str.: 212.

47.8
CZ
1790852000000997033
1924-Geometrie II-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/pgeometrie-II/frantisek-drtikol_pgeometrie-II_BP.jpg
false
1924-01-01

Geometrie

Geometrie

6400

Originální fotografie, 1924, rozměry 18,7 x 12 cm, 39,5x30,5 cm (rozměry s rámem). Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Před rokem 1925 se Drtikolovo, do té doby secesní dílo, radikálně proměnilo. Vnějškově se tato změna projevila tím, že si roku 1924 nechal zhotovit v dílnách Národního divadla v Praze rekvizity a dekorace jednoduchých geometrických tvarů, které se staly součástí jeho ateliérových kompozic. V dekoracích a i v celkové obrazové kompozici se vedle kubismu a futurismu uplatňoval také expresionismus a konstruktivismus. Ateliérová kompozice Geometrie je tvořena dekoracemi geometrických tvarů: hranoly, kruhem a vlnovkami. Na pevnou podložku Drtikol postavil na sebe dva stejně velké hranoly, přičemž spodní hranol natočil kosou hranou k divákovi. Po podložce se jako had zleva doprava plazí vlnovka, aby se mohla v pravém dolním rohu protnout s druhou, vertikálně umístěnou vlnovkou, a společně tak zarámovaly celkový obraz . Kompozici doplňuje kruh, umístěný v levém horním rohu, který se nad celým obrazem vznáší jako zářící velké slunce, osvětlující svými paprsky všechny rekvizity umístěné na podložce. Sluneční záře, kterou Drtikol v ateliéru vytvořil umělým osvětlením a která prostupuje celým obrazem dotváří expresionistickou i kompoziční složku obrazu. Literatura: Antonín Dufek: Fotografie dvacátých let, In: Dějiny výtvarného umění (IV-2), 1890 - 1938, Academia 1998, str.: 212-213.

47.8
CZ
1790852000000997001
1924-Geometrie-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/pgeometrie/frantisek-drtikol_pgeometrie_BP.jpg
false
1924-01-01

Událost

Událost

V polovině dvacátých let malovaná pozadí aktů nahradilo členění plochy ve formě stínů a dekorace geometrických tvarů, melancholické snivé modelky nahradily tanečnice, dynamika a akce, ušlechtilé tisky postupně ustupovaly čistým bromostříbrným fotografiím. Proměna byla ovlivněna soužitím s tanečnicí Ervinou Kupferovou i dobovými výtvarnými proudy.

null
null
CZ
1790852000002369010
1925
1925-01-01

Fotky z pracovní knihy fotografií I

Fotky z pracovní knihy fotografií I

null

Fotografie z Drtikolovy pracovní knihy fotografií, cca 1925-1935, originální fotografie Jako umělecký fotograf s velkým výtvarným nadáním si František Drtikol vedl různé pracovní knihy fotografií s kontaktními fotografiemi, z nichž tvořil malé celky, psal si k nim poznámky či kreslil kompoziční návrhy. Fotografické deníky si vedl zhruba od poloviny 20. let, kdy jeho ateliér ve Vodičkově ulici v Praze prožíval nejúspěšnější éru až do doby, kdy s fotografií skončil a začal se věnovat duchovním vědám a malbě. Tyto knihy jsou dnes cenným materiálem pro teoretiky, ale rovněž pro sběratele. Na snímcích lze pozorovat autorovu snahu hledat moderní cestu pro zobrazení aktu a jeho přesvědčení, že fotografie je svébytným druhem umění. V pracovních knihách je zajímavé také pozorovat jeho osobní konfrontace ženského aktu a prostředí a Drtikolovu cestu k postupnému abstrahování snímků jako celku. V albu se nacházejí fotografie totožné či přímo pocházející ze sérií, které byly publikovány v jeho monografiích, někdy jsou zrcadlově obrácené.

52.5
CZ
1790852000002116007
1925-Fotky z pracovní knihy fotografií I-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/pracovni-kniha/pracovni-kniha-fotografii-1/frantisek-drtikol_pracovni-kniha-fotografii-1_BP.jpg
true
1925-01-01

Studie

Studie

22400

Originální fotografie, 1925- 1927, rozměry 29,4 x 23,4 cm. Vpravo dole značeno Drtikol - Prague, Bromografia Poděbrady 1. Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Před rokem 1925 se Drtikolovo, do té doby secesní dílo, radikálně proměnilo. Vnějškově se tato změna projevila tím, že si roku 1924 nechal zhotovit v dílnách Národního divadla v Praze rekvizity a dekorace jednoduchých geometrických tvarů, které se staly součástí jeho ateliérových figurálních kompozic. Zatímco v dekoracích i celkové obrazové kompozici se vedle kubismu a futurismu uplatňoval i konstruktivismus, ve vypjatých pózách modelek najdeme paralely s expresionismem a divadelním tancem. Drtikol tak mohl realizovat svojí osobitou představu o fotografii aktu i o dekorativní syntéze secesního a kubistického tvarosloví, která dostala dodatečné slohové označení art deco, podle Mezinárodní výstavy dekorativního a průmyslového umění v Paříži roku 1925. Této výstavy se František Drtikol zúčastnil a o čtyři roky později byla v Paříži publikována reprezentativní kniha jeho aktů v edici s příznačným názvem Libraire des arts décoratifs. Drtikol své výstavní fotografie téměř výhradně kopíroval ze skleněných desek formátu 24 x 30 cm a vedle mistrovsky provedených hnědých pigmentových tisků často vytvářel i bromostříbrné kopie. V jeho ateliérových fotografiích se nezměnily jenom dekorace, ale i samotné modelky. Nejedná se již o něžné dlouhovlasé víly či fatální ženy symbolismu, ale emancipované dívky s moderním krátkým účesem z velkoměsta dvacátých let minulého století ve stylu glamour. František Drtikol je považován za nejvýznamnějšího představitele slohu art deco ve fotografii. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.:, 38-39. Antonín Dufek: Fotografie dvacátých let, In: Dějiny výtvarného umění (IV-2), 1890- 1938 , Academia 1998, str.: 212.

58.7
CZ
1790852000001004103
1925-Studie-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/studie/frantisek-drtikol_studie_BP.jpg
false
1925-02-01

Fotky z pracovní knihy fotografií II

Fotky z pracovní knihy fotografií II

null

Fotografie z Drtikolovy pracovní knihy fotografií, cca 1925-1935, originální fotografie Jako umělecký fotograf s velkým výtvarným nadáním si František Drtikol vedl různé pracovní knihy fotografií s kontaktními fotografiemi, z nichž tvořil malé celky, psal si k nim poznámky či kreslil kompoziční návrhy. Fotografické deníky si vedl zhruba od poloviny 20. let, kdy jeho ateliér ve Vodičkově ulici v Praze prožíval nejúspěšnější éru až do doby, kdy s fotografií skončil a začal se věnovat duchovním vědám a malvě. Tyto knihy jsou dnes cenným materiálem pro teoretiky, ale rovněž pro sběratele. Na snímcích lze pozorovat autorovu snahu hledat moderní cestu pro zobrazení aktu a jeho přesvědčení, že fotografie je svébytným druhem umění. V pracovních knihách je zajímavé také pozorovat jeho osobní konfrontace ženského aktu a prostředí a Drtikolovu cestu k postupnému abstrahování snímků jako celku. V albu se nacházejí fotografie totožné či přímo ze sérií, které byly publikovány v jeho monografiích, někdy jsou zrcadlově obrácené.

52.5
CZ
1790852000002116066
1925-Fotky z pracovní knihy fotografií II-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/pracovni-kniha/pracovni-kniha-fotografii-2/frantisek-drtikol_pracovni-kniha-fotografii-2_BP.jpg
true
1929
1929-01-01

Událost

Událost

Drtikol byl ve dvacátých letech již slavným umělcem. V roce 1929 vychází jeho výpravné album "Les nudes de Drtikol" s textem Clauda de Santeul, které vydalo pařížské Libraire des arts décoratifs.

null
null
CZ
1790852000001562017
1930
1930-01-01

Událost

Událost

Po roce 1930 se Drtikol přeorientoval od focení ženských aktů k focení objektů, převážně dřevěných. Tyto objekty jsou figurky, které sám vyřezává nebo vystřihuje. Sám o tom říká, že s figurkami se mu líp pracuje, co se týče aranžování póz. V této době celosvětové hospodářské krize se mu i přes jeho světové jméno obchodně nedaří. Pořádá kurzy pro fotoamatéry, aby se uživil.

null
null
CZ
1790852000001562001
1935
1935-01-01

Událost

Událost

Svůj pražský ateliér František Drtikol zlikvidoval oficiálně z ekonomických důvodů po částech v období 1932 až 1935. Méně publikovanou verzí ohledně uzavření ateliéru je, že ve skutečnosti šlo o zásah ze strany úřadů kvůli Drtikolovým aktům nezletilých dívek. Po roce 1935 postupně přestává fotografovat, žije v ústraní, horlivě maluje a kreslí své filosofické a teosofické představy. Věnuje se také studiu jógy a snaží se žít podle zásad východních filozofií.

null
null
CZ
1790852000002349121
1937
1937-01-01

Krajina

Krajina

4000

Olejomalba, kolem 1937, rozměry 28x38 cm, 43,5x53,5 cm (rozměry s rámem). Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Počátkem třicátých let se Drtikolův zájem stále více odvracel od fotografie k malbě, která zřejmě mohla lépe vyjádřit jeho vize, a příklon k duchovním sférám. Už v roce 1932 chtěl prodat svůj ateliér, ale tento záměr uskutečnil až roku 1935, kdy se také zcela rozloučil s fotografickou tvorbou. Ve svých obrazech, většinou malovaných olejem na lepence nebo překližce, stylově navazoval na starší symbolistické kresby a grafiky, v kterých se Drtikol zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí a mysterií, personifikovat tajemné vnitřní hlasy a psychické stavy. Mezi motivy se často objevují krajiny a romantické scenérie vysokohorských štítů, pohledy na skály a kopce a rozpadající se tajemné hrady odrážející jeho hluboký zájem o mýty, Bibli a hledání pravého Boha. V krajinářských kompozicích Drtikol nápaditě využívá motivů kopců k mimořádně působivému výsledku, dokonale spojujícímu dekorativnost formy se symbolickým mnohovýznamovým obsahem. Drtikolovy obrazy se prodávaly velmi málo – autor je většinou věnoval svým přátelům a tak se na trhu objevují velmi sporadicky.

69
CZ
1790852000001126049
1937-Krajina-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/krajina-IV./frantisek-drtikol_krajina-IV_BP.jpg
false
1938
1938-01-01

Událost

Událost

V roce 1938 vyšla jeho fotografická monografie Žena ve světle v pražském nakladatelství Eduarda Beauforta, která obsahovala 46 aktů, od té doby Drtikol začal postupně předávat své fotografie a kresby (více než 5000 kusů) do muzejních sbírek.

null
null
CZ
1790852000001345043
1938-02-01

Elipsa (Dharma)

Elipsa (Dharma)

16000

Olejomalba, 1938, Rozměry 32,5 x 45,5 cm, 43 x 56 cm (rozměry s rámem) Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Kolem roku 1928 začal Drtikol usilovně studovat různé východní filozofie a východní náboženství, z nichž ho zaujal především budhismus a specifická forma tantrické jógy zvaná kundaliní nebo hadí síla. Zájem o budhismus a jógu se v českých zemích začal objevovat v souvislosti s obnovením snahy o hledání alternativních forem života . Ve třicátých letech dvacátého století vychází také celá řada publikací o budhismu (např. kniha Leopolda Procházky Buddha a jeho učení), které nepochybně ovlivnily i Františka Drtikola, který meditoval, zabýval se kontrolou myšlenek, zapisoval si sny a vidiny a pěstoval kundaliní jógu zaměřenou na cvičení duchovně-nervových středisek „čakramů“. Drtikolovy byl však cizí fanatismus, k buddhismu stejně jako předtím ke křesťanství, nepřistupoval dogmaticky, ale hledal v nich cestu k vyššímu poznání. Ve svých obrazech, většinou malovaných olejem na lepence nebo překližce, stylově navazoval na starší symbolistické kresby a grafiky, ovšem při snahách vizuálně zachytit extatické zážitky z meditací a vyjádřit pocity z průniku do nadvědomí měla velmi důležité místo i symbolika barev. Některé Drtikolovy obrazy a pastely mají téměř abstraktní charakter jako například kompozice s elipsoidními nebo kruhovitými motivy, symbolizující dharmy, nebo obrazy se světelnými paprsky a pointilistickými body, v jiných se objevovala kosmologická témata, konfrontující éterické protáhlé postavy s hvězdami nebo světelnou aurou, v dalších motivy postavy jogínů s vyznačením čakramů. Žluto-modrá kompozice Elipsa, symbolizuje dharmu – budhistickou nauku (zákon) o cestě k univerzální pravdě. Modrá barva je symbolem nebe, dálky a života žlutá barva je přisuzována planetě Slunci. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 43, 44, 47.

70.6
CZ
1790852000000983179
1938-Elipsa (Dharma)-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/elipsa-dharma/frantisek-drtikol_elipsa-dharma_BP_N.jpg
true
1938-04-01

Strom

Strom

3200

Olejomalba, 1938, rozměry 22,5 x 22 cm, 30,5 x 43,5 (rozměry s rámem) Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Počátkem třicátých let se Drtikolův zájem stále více odvracel od fotografie k malbě, která zřejmě mohla lépe vyjádřit jeho vize, a k duchovním sférám. Už v roce 1932 chtěl prodat svůj ateliér, ale tento záměr uskutečnil až roku 1935, kdy se také zcela rozloučil s fotografickou tvorbou. Mezi motivy se často objevují krajiny a romantické pohledy na skály a kopce. Skály i stromy na obrazech mají sice oproti abstraktním kosmickým a duchovním malbám realistický charakter, ale ani zde nechybí symbolický motiv stromu nachýleného větrem symbolizující utrpení a skály symbolizující pevnost a nezdolnost. Strom je jedním ze základních symbolů kosmického života, jeho podstaty a vývojových proměn, též základní symbol lidského rodu a zároveň lidského jedince a jejich bytí včleněného do zákonitostí vesmírného dění. Pro svou regenerační schopnost znamená nekonečnost života a nesmrtelnost. V křesťanské ikonografii je strom symbolem Ježíše Krista, který sám sebe přirovnával k vinnému kmeni. Ze dřeva stromu poznání byl podle legendy vytesán Kristův kříž, který byl na pahorku Golgotě vsazen do vyčnívajícího pahýlu rajkého stromu života, a tím se Kristus stal novým stromem života. Stromy vychýlené ve větru symbolizují utrpení Ježíše Krista a jeho oběť podstoupenou pro lidstvo. Jsou ale rovněž symbolem utrpení celého lidstva a osobní zpovědí a výpovědí o osobním utrpení Františka Drtikola. Skála je v biblickém pojetí především obrazem nehybnosti a pevnosti. V tomto duchu je Hospodin skálou Izraele, nebo životadárnou vodou stýkající skálou v poušti. Tato je skála je předobrazem Krista, jako dárce živé vody. Není tedy náhodou, že se skály či skalnaté útvary objevují na četných obrazech již od pozdního středověku. V krajinářské kompozici Drtikol nápaditě využívá motivů stromů a skal k mimořádně působivému výsledku, dokonale spojujícímu dekorativnost formy se symbolickým mnohovýznamovým obsahem. Drtikolovy obrazy se prodávaly velmi málo – autor je většinou věnoval svým přátelům a tak se na trhu objevují velmi sporadicky. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 46-47.

43.5
CZ
1790852000000983153
1938-Strom-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/pstrom/frantisek-drtikol_pstrom_BP_N.jpg
false
1938-05-01

Krajina III.

Krajina III.

4800

Olejomalba, 1938, rozměry 28 x 38 cm, 43,5 x 53,5 cm (s rámem) Počátkem třicátých let se Drtikolův zájem stále více odvracel od fotografie k malbě, která zřejmě mohla lépe vyjádřit jeho vize, a k duchovním sférám. Už v roce 1932 chtěl prodat svůj ateliér, ale tento záměr uskutečnil až roku 1935, kdy se také zcela rozloučil s fotografickou tvorbou. Ve svých obrazech, většinou malovaných olejem na lepence nebo překližce, stylově navazoval na starší symbolistické kresby a grafiky. Drtikolovy obrazy se prodávaly velmi málo – autor je většinou věnoval svým přátelům a tak se na trhu objevují velmi sporadicky. Mezi motivy se často objevují krajiny a romantické pohledy na skály a kopce, které někdy připomínali tvary ženského těla. Oleji Krajina III. dominují dva velké holé kopce, tyčící se nad zalesněnou krajinou, jejímž středem protéká malý horský potůček. Krajina připomíná ležící ženský akt, bez zakloněné hlavy, s vyčnívajícími ňadry a zarostlým klínem, který je metaforou Matky-Země i sexuálním symbolem. V krajinářské kompozici Drtikol nápaditě využívá motivů stromů a slunce k mimořádně působivému výsledku, dokonale spojujícímu dekorativnost formy se symbolickým mnohovýznamovým obsahem. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 46-47.

69
CZ
1790852000000133189
1938-Krajina III.-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/krajina-III./frantisek-drtikol_krajina-III_BP_N.jpg
false
1939
1939-02-01

Krajina se zříceninou

Krajina se zříceninou

3200

olejomalba, 1939, 24.5x34 cm, s rámem 39.5x49 cm, signováno na zadní straně Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Počátkem třicátých let se Drtikolův zájem stále více odvracel od fotografie k malbě, která zřejmě mohla lépe vyjádřit jeho vize, a příklon k duchovním sférám. Už v roce 1932 chtěl prodat svůj ateliér, ale tento záměr uskutečnil až roku 1935, kdy se také zcela rozloučil s fotografickou tvorbou. Ve svých obrazech, většinou malovaných olejem na lepence nebo překližce, stylově navazoval na starší symbolistické kresby a grafiky, v kterých se Drtikol zařadil do mytologického proudu umění z přelomu století s jeho touhou vrátit se k neznámým počátkům světa, ukázat vztah člověka a nebezpečných přírodních sil, uniknout z přízemní reality do mytického světa dávných bájí a mysterií, personifikovat tajemné vnitřní hlasy a psychické stavy. Mezi motivy se často objevují krajiny a romantické scenérie vysokohorských štítů, pohledy na skály a kopce a rozpadající se tajemné hrady odrážející jeho hluboký zájem o mýty, Bibli a hledání pravého Boha. Oleji Krajina se zříceninou dominuje rozpadající se tvrz nacházející se na samém vrcholku strmého kopce. Ke hradu vede pouze nebezpečná a strmá pěšina po úzkém hřebenu. Podle  Bible je hrad symbolem pevnosti, ochrany a nezdolnosti, je obrazem bezpečnosti a útočiště, kterénachází víra v Boha. Křesťanská víra ochraňuje před démony jako zdi a věže. Co v sobě tvrz uzavírá je odděleno od ostatního světa, právě tak nepřístupné jako hodné usilování. Tak se tvrz či hrad mohou stát symbolem transcendence. V krajinářské kompozici Krajina se zříceninou Drtikol nápaditě využívá motivů tvrze, nepřístupné pěšiny a stromů k mimořádně působivému výsledku, dokonale spojujícímu dekorativnost formy se symbolickým mnohovýznamovým obsahem. Drtikolovy obrazy se prodávaly velmi málo – autor je většinou věnoval svým přátelům a tak se na trhu objevují velmi sporadicky. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 27, 46-47.

62.9
CZ
1790852000000983209
1939-Krajina se zříceninou-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/krajina-se-zriceninou/frantisek-drtikol_krajina-se-zriceninou_BP_N.jpg
false
1946
1946-01-01

Skály

Skály

4800

Olejomalba, 1938, 45,5 x 53,5 cm, 54,5 x 63 cm (rozměry s rámem) Signováno Historicky nejvyšší dosažená cena za dílo F. Drtikola: Sněžná vlna, původní autorský pozitiv, prodáno za 312 tis. USD na aukci Sotheby´s New York 2007. Počátkem třicátých let se Drtikolův zájem stále více odvracel od fotografie k malbě, která zřejmě mohla lépe vyjádřit jeho vize, a k duchovním sférám. Už v roce 1932 chtěl prodat svůj ateliér, ale tento záměr uskutečnil až roku 1935, kdy se také zcela rozloučil s fotografickou tvorbou. Mezi motivy se často objevují krajiny a romantické pohledy na skály a kopce. Skály i stromy na obrazech mají sice oproti abstraktním kosmickým a duchovním malbám realistický charakter, ale ani zde nechybí symbolický motiv stromu nachýleného větrem symbolizující utrpení a skály symbolizující pevnost a nezdolnost. Strom je jedním ze základních symbolů kosmického života, jeho podstaty a vývojových proměn, též základní symbol lidského rodu a zároveň lidského jedince a jejich bytí včleněného do zákonitostí vesmírného dění. Pro svou regenerační schopnost znamená nekonečnost života a nesmrtelnost. V křesťanské ikonografii je strom symbolem Ježíše Krista, který sám sebe přirovnával k vinnému kmeni. Ze dřeva stromu poznání byl podle legendy vytesán Kristův kříž, který byl na pahorku Golgotě vsazen do vyčnívajícího pahýlu rajkého stromu života, a tím se Kristus stal novým stromem života. Stromy vychýlené ve větru symbolizují utrpení Ježíše Krista a jeho oběť podstoupenou pro lidstvo. Jsou ale rovněž symbolem utrpení celého lidstva a osobní zpovědí a výpovědí o osobním utrpení Františka Drtikola. Skála je v biblickém pojetí především obrazem nehybnosti a pevnosti. V tomto duchu je Hospodin skálou Izraele, nebo životadárnou vodou stýkající skálou v poušti. Tato je skála je předobrazem Krista, jako dárce živé vody. Není tedy náhodou, že se skály či skalnaté útvary objevují na četných obrazech již od pozdního středověku. V krajinářské kompozici Drtikol nápaditě využívá motivů stromů a skal k mimořádně působivému výsledku, dokonale spojujícímu dekorativnost formy se symbolickým mnohovýznamovým obsahem. Drtikolovy obrazy se prodávaly velmi málo – autor je většinou věnoval svým přátelům a tak se na trhu objevují velmi sporadicky. Literatura: Vladimír Birgus: Fotograf František Drtikol, Prostor Praha 1994, str.: 46-47.

83.3
CZ
1790852000000983135
1946-Skály-František Drtikol
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-drtikol/pskaly/frantisek-drtikol_pskaly_BP_N.jpg
false
1948
1948-01-01

Událost

Událost

Po komunistickém puči v Československu v únoru 1948 mu bylo přes jeho idealistické členství v komunistické straně znemožněno publikovat a tím Drtikol upadá v zapomnění.

null
null
CZ
1790852000001562023
1972
1972-01-01

Událost

Událost

12 let po jeho smrti, Anna Fárová, významná historička a teoretička umění, připravila velkou Drtikolovu retrospektivní výstavu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, která dokázala, že Drtikolova tvorba jednoznačně patří společně s díly Josefa Sudka, Jaroslava Rösslera, který byl mimochodem Drtikolovým žákem a asistentem, Jaromíra Funkeho mezi světové fotografie první poloviny 20. století.

null
null
CZ
1790852000001562027
1998
1998-01-01

Událost

Událost

Na výstavě František Drtikol fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum 1998 bylo vystaveno dílo Ukřižování.

null
null
CZ
1790852000001345051